O O O O O | Úvod | Buňky | Válce | Krystaly | Artefakty | Odkazy |
Při nefrotickém syndromu glomerulus propouští množství proteinů přes poškozenou glomerulární membránu. Onkotický tlak séra klesá. Organismus přestává syntetizovat malé proteiny unikající do moče (albumin), místo nich proteosyntéza v játrech směřuje k produkci velkých proteinů neprocházejících glomerulem. Mezi největší proteiny patří apolipoproteiny - bílkovinné součásti lipoproteinových částic. Např. ApoB má vůbec nejdelší aminokyselinovou sekvenci o délce přes 4000 aminokyselin. Pacienti s nefrotickým syndromem proto mají i zvýšené hladiny krevních lipidů. Tukové částice unikají do moče, kde je možné je pozorovat v sedimentu jako tukové kapky. Tukové kapky jsou vychytávány tubulárními epiteliemi, které jsou schopny pojmout takové množství tuku, které vede k jejich poškození podobným mechanismem jako u myoglobinurie. Poškozené epitelie naplněné tukem se dostávájí do moče, kde je pozorujeme jako tuková tělíska. Pokud je v tubulech příznivá situace pro tvorbu válců, může se materiál dostat spolu s epiteliemi do matrix válce. Takové válce označujeme jako tukové válce. Výskyt tukových válců v moči je, bohužel, extrémně vzácný a během přípravy tohoto atlasu se je nepodařilo vyfotografovat. Jakmile se to podaří, zveřejníme jejich fotografie i s popisem na této stránce.